Psáno pro Rozsévač v roce 1946

Dva jdou po silnici. Jeden starší, bohatý; myslí si, že svýma rukama si vydobyl životní štěstí.
Druhý právě před maturitou. Rozhoduje se, jaké vyvolí životní povolání.
Chtěl by být knězem. „Co? Nač to? Kněží svět nepotřebuje. Tak inženýrem… těch je potřeba.“

Jeden je materialista, druhý ne.
Jeden počítá s hmotou, majetkem, jakýmsi životním blahobytem, druhý myslí na duchovní potřeby. Je ovšem třeba také inženýrů, aby upravovali cesty. Ale co když lidé nechtějí chodit po cestách, když budou ve vzájemné nenávisti ničit díla svých inženýrů!
Je třeba lékařů. Ale jak bylo lékaři za války, když věděl, že se ničí životy ve velkém. V olomoucké nemocnici ležel redaktor „Našince“ Řezníček, hlídán policisty, ježto dodán k léčení z vězení. A když ho trochu lékař vyléčil, byl redaktor zastřelen.
Je třeba ostatních povolání. To každý uzná.
Proč by měla být při zmínce o kněžství vyslovována otázka: „Nač to? Kněží svět nepotřebuje…“       

V okolí Blatnické hory vyměřovali inženýři a jeden z nich, mladý, vzdělaný pán, se zastavoval pravidelně v kapli sv. Antonínka, usedl do lavice a v tichu chrámovém hleděl zamyšlený na svatostánek.
Věčné světlo mu hlásalo: Svatostánek není prázdný.
A ten inženýr to cítil, že kaple je oživena.

„Co je ta naše práce mezi lidmi? Co je to naše měření?
V té kapli člověk poznává, že je jiný, vyšší život, který dává tomu našemu pozemskému měření pravý smysl.“

Říkával: „Co je ta naše práce mezi lidmi? Co je to naše měření? V té kapli člověk poznává, že je jiný, vyšší život, který dává tomu našemu pozemskému měření pravý smysl.“ – A odchází z kaple vždy osvěžený, s větší chutí k práci svého povolání. Hle, inženýr, a potřeboval svatostánek! Nebylo by svatostánků, kdyby nebylo kněží, kteří z vůle Veleknězovy proměňují chléb v tělo Syna Božího…
Svět potřebuje kněží! Potřebuje ducha, jinak se zhroutí svou vlastní tíží.

Pán vstupuje na nebesa. Apoštolové hledí za ním. Jsou klidní. Mají moc proměňovat.
Ten Pán Ježíš, který prošel touto zemí konaje dobro, bude přebývat jejich působením na oltářích světa a bude skýtat sílu všem, aby mohli konat povinnosti svého stavu s vědomím, že jejich práce má smysl, že není jen pro tento svět, že zasahuje do věčnosti.
Kněží jsou inženýři svého druhu, upravují lidstvu cesty k výšinám.
Přijď, Duchu svatý, a dej našemu národu svaté kněze.
Těch potřebuje, velice potřebuje!

 

Zdroj: Kukátka 2, k tisku připravil Alois Kotek, 1994