Milí přátelé,
 
v Katolickém týdeníku byla učiněna výzva, aby čtenáři, kteří se setkali s knězem Antonínem Šuránkem a mají zajímavé vzpomínky na něho, aby se o ně podělili.
 
Když byl pater Šuránek ustanoven na Velkém Ořechově kaplanem, chodil jsem tehdy do 3. třídy Měšťanské školy v ročníku 1950/51.
 
Na jeho vyučování si velmi dobře vzpomínám, bylo velmi poutavé a zajímavé, nikdy si nemusel na nás žácích vynucovat pozornost.
Nabídl nám, že nás bude přes polední přestávku v kostele učit ministrovat. Rádi jsme za ním docházeli do kostela.
Až mnohem později jsem si plně uvědomil, že jeho základní myšlenkou bylo naučit nás lépe a plně chápat a prožívat mši svatou. Chodily tam s námi i děvčata a v té době vůbec nepřicházelo v úvahu, že by děvčata ministrovala při mši svaté.
Až teprve dnes si pilně uvědomuji, pravý smysl upřímné snahy pátera Šuránka, dát nám poznat skutečný smysl a podstatu mše svaté, který jí právem náleží. Scott Hahn ji ve své knize Hostina Beránkova výstižně nazývá nebem na zemi.
 
Za jeho jen krátkého působení v naší farnosti došlo k nezpochybnitelné a zásadní obnově náboženského života v naší farnosti a to se komunistům nelíbilo. Proto byl po roce působení ve Velkém Ořechově odvolán a tuším, že už nikde nebyl ustanoven. (pozn. Byl zatčen STB a v letech 1951-1955 byl v internaci v Želivu.)
Vím, že můj strýc František a někteří další farníci k němu dojížděli do Uherského Hradiště ke zpovědi. Snad zde bydlel u svého bratra.
 
Toto je jen několik myšlenek a vzpomínek vztahujících se k páteru Antonínku Šuránkovi, byl to skutečně svatý kněz.
Jindřich Mikel
Bojkovice