Blog - Internace - Želiv

Najde mne v Boží dlani?

V roce 1946 byla po 86 letech v Olomouci obnovena universita.
P. Šuránek zareagoval tím, že založil Stojanovu kolej pro mladé muže. Mladá generace mu zvlášť ležela na srdci.

Po letech začal v Želivu opět psát básně. Můžeme z nich vyčíst to, co se odehrávalo v jeho nitru.

V letech 1950-1956 se klášter v Želivu stal vězením. Řeholníci a kněží, kteří zde byli neprávem držení do kostela nesměli. Slyšeli jen hlas zvonů.

Verše si „jen tak“ poznamenal v květnu 1954 během své internace v Želivu.

S oblibou P. Šuránek opatřoval známé lidové písně novými texty a dával jim duchovní náplň. Podobně tomu bylo i u písně Lásko, Bože, lásko …  

Báseň – modlitba psaná během internace v Želivu k narozeninám.

Jsem voják Boží! Stojím na svém místě! ...
Jedna z básní, do kterých během internace v Želivu vepsal to, co vnitřně prožíval. 

Verše psané v noci z 13. na 14. 12. 1952.

Další báseň psaná během internace.

Sílu, víru a odvahu vlévala do srdce P. Šuránka během internace třeba i obyčejná slunečnice ...

Následující báseň byla napsána během internace v Želivu.

V letošním roce si připomínáme 95. jubileum, kdy  P. Šuránek přijal svátost kněžství (5. 7. 1926 v Olomouci). Druhé, smutnější, je 70. výročí od zatčení a internace v Želivu.