Foto: Člověk a Víra, František Ingr

Fotogalerie ZDE

Před patnácti lety připutovali kněží do Ostrožské Lhoty poprvé.
Především spolubratry z rodného Slovácka tenkrát svolal P. Josef Červenka do Šuránkova rodiště a místa posledního odpočinku.
Od té doby se začátkem listopadu, spolu s věřícími kněží scházeli každý rok, aby poblíž hrobu služebníka Božího
P. Antonína Šuránka děkovali za jeho život, dílo a odkaz. Prosili za vlastní posvěcení, vytrvalost v dobrém a vyprošovali nová kněžská a řeholní povolání.
Pomyslnou organizační štafetu po zemřelém P. Červenkovi převzal P. Antonín Hráček, spirituál v kněžském semináři.

Letos v listopadu jsme si připomínali už 40. výročí úmrtí P. Šuránka a na jaře uplynulo 120 let od jeho narození. V kostele sv. Jakuba Staršího se kolem oltáře sešli na tři desítky kněží v čele s biskupem Mons. Josefem Nuzíkem.
Věřící, kteří si dokázali i v pracovní den udělat čas, byli především z širokého okolí, ale i vzdálenějších míst.
Po mši svaté přítomné povzbudil P. Jiří Zámečník, biskupský delegát pro svatořečení, k přímluvným modlitbám k P. Šuránkovi za uzdravení nemocných. Následovala krátká adorace, po které se všichni přesunuli na místní hřbitov.

Slavnostní atmosféru podtrhl hudební doprovod místní scholy. Důstojnost liturgie byla umocněna službou ministrantů z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, kteří na vzpomínkovou bohoslužbu doprovodili svého školního kaplana P. Petra Káňu.

 

P. Antonín Šuránek (29. 5. 1902 – 3. 11. 1982) zemřel v pověsti svatosti a řadí se mezi kandidáty na svatořečení naší arcidiecéze. Velkou část svého života byl spirituálem a věnoval se formaci kněžského dorostu a doprovázení kněží.
Jeho pastorační aktivity však nezůstali uvězněné za zdmi semináře, ale byl aktivní napříč generacemi po celé diecézi v mnoha směrech. Hlubokou brázdu na svém „kněžském poli“ vyoral na poutním místě Svatý Antonínek.
Od nástupu totalitního režimu byl až na krátká období bez státního souhlasu k výkonu kněžské služby aktivním diecézním pastýřem.
Pět let byl v internačním táboře v Želivu a sedm let pracoval ve štrambeské vápence.