V době smrti arcibiskupa Stojana (29. 9. 1923), byl Antonín Šuránek po prvním ročníku příprav na kněžství. 
Během letních prázdnin začal opět pochybovat o své vytrvalosti.
Vznik samostatného státu zapříčinil i rozkol v církvi. Byla založena Církv československá kam přešla řada stávajících kněží...
Tyto skutečnosti otřásaly citlivou duší ideálního bohoslovce a on ze strachu před kněžskou zodpovědností se rozhodl vystoupit ze semináře.

Stojanova pohřbu na Velehradě 3. října 1923 se zúčastnil, ale ne již jako bohoslovec, ale jako laik.
Při tomto pohřbu prožil své první obrácení.
Otřesen do hloubi duše, se dal do pláče a rozhodl se pokračovat ve studiu bohosloví.

Podrobně celou událost a to co vnitřně prožíval, sám Šuránek později sepsal ZDE.